Proč mám blog?
Za A) je to moderní být blogerkou
za B) chci být v TV jako blogerka roku a mít o dalších cca 7kg navíc co obrazovka přidává, k těm mým ehm kg navíc co už mám
za C) chci dostávat všechny možný fejky co reklamky nabízí, vouchery k pobytům, slevy na nákupy atd..
Noooo a ted vážně. Deníčky si píši už roky, ale průběh je asi takový – Leden – všechno, Únor – skoro všechno, Březen – občas něco, Duben – sem tam něco, Květen – venku krásně, v deníčku pusto, Listopad – sakra co jsem to vlastně dělala? Prosinec – prdím na to začnu od ledna:-). Historie se opakuje. S tím je ted ovšem konec, blog je velká paráda, trochu vás nutí, svazuje, zavazuje. Nemůžete se na to vyprdnout, jednou jste to proflákli na síti, tak si nemůžete dělat z huby trakař. Napíšete blbinu? dá se dostranit, vymazat, zlikvidovat. A nejvíc super je zpětná vazba, to vám deníček nikdy nedá. Jo a taky je to ekologický, šetříte tuhy a papír. A nej je taky to, že to i po letech po sobě p.ř.e.č.t.u.
Samo, že se to všechno dá i v negativní otočit, zpětná vazba může být netaktní, vaše myšlenky jsou veřejné, vyjádřit se můžou i ti o něž nestojíte, nedej bože vlastní děti, ale já myslím, že jsou v životě na překonání horší věci, než negativní reakce.
A blogerkou roku, fakt být nechci, nejsem hodna žádné kategorie life, live,travel, food, fashion…všechno co dělám, dělám pro radost svou i jiných. To, že si článek někdo přečte , potkáme se a sdělí mi, že se zasmál nebo pobavil je maximum, které jsem ani neočekávala o to víc mě těší. Prý díky sociláním sítím o sobě víme všechno a pak se nemáme o čem v reálu bavit, já to tak nevidím. Sdílím jen to co chci a témat na pokec je myslím habakuk.
Těší mě moderní doba a její vymoženosti, tak proč jich nevyužít.
V deníčku jsem nikdy neměla fotky, jupí.
Tak se nebojte, blogujte, at je nás jak máků…
Na shledanou Eva P.