Konečně po roce opět kinder free. Každý rok se těšíme na odjezd našich dětí na letní tábor (ten pocit, že je nevěšíte nikomu na krk zadara j ) abychom s klidem mohli vyrazit na putování.  Je to naše tradiční punkové toulání, jen tak bez dlouhých plánů a přemýšlení. Každý máme hrubou představu co bychom chtěli  vidět. U mě letos vyhrála snad všemi navštívená Stezka v oblacích a můj muž měl za cíl solné doly Welička v Polsku. Nedělní ráno jsme odvezli děti, sbalili pár drobností, stan, spacáky a vyrazili. Fakt nic neplánuji, ani cestu. Pár špatných odboček díky mému neplánování a odpolední příjezd kam jiní jezdí od rána  je na světě. Nu což, zakoupíme lístky na lanovku a uvidíme…a že bylo co. Počasí luxusní, výhledy okouzlující, lidí málo (většina už šla domů). Tahle atrakce se jim  povedla, pověsit se několik desítek metrů nad zemí, stoupnout si na sít vysoko v oblacích je  adrenalin, tedy aspon pro mě. Ráda zkouším na co mám když vím, že o život fakt nejde. Dolní Morava má své kouzlo a já vím, že sem se ještě vrátím.

Cestovat nadivoko v dnešní době wifi, navigací, aplikací…je opravdu pohoda. A tak nám byl nabídnut „kemp“, oplocená zahrada s recepční na telefonu. Odměna za nocleh, wc a sprchy se na Jesenicku hází zásadně do schránky.

Solné doly a Polsko mě nikdy moc nelákaly, ale jednou já podruhé muž, tak jedem. A já čumím. Prý Poláci…myslím, že oproti nám o krok vpřed. Cesty takové co u nás aby pohledal, služby bezvadné, lidé vstřícní, jídlo labužnické a ceny bezkonkurenční. Královská večeře v krásné kolibě s možností výběru salatů bez omezení, pití k tomu a půl večeře sebou (neb to fakt nedáte) za 600 kč  považuji za super cenu. Je tu krásně, tak putujem dál, dolů k bratrům Slovákům. Stmívá se a je třeba zase rozhodit stan, tentokrát nás navigace trochu vypekla,našla něco co kdysi možná kemp býval, nedá se nic dělat  kotvíme. Ze spustlé chaty vychází  „recepční“ a ukazuje na volný plac k uložení. Asi se mu už dlouho nepodařilo chytnout kunčafty, tak využívá situci a bere si 30 zlotých (nevím za co).

Noc jsme přežil tak to berem hopem do Zakopaného. Jinde neví co by si za služby řekli a tady? Noc za 25zlotých (krát 6,5) v apartmánu je cena socialistická. Kam se podíváte samé dobroty a krásná příroda, sem se musíme taky jednou vrátit.

Je to zvláštní pocit, přecházet ze země do země bez hranic. Tip mého muže vyšel a tak nacházíme Červený Kláštor na Slovensku, kde se splavuje Dunajec na Pltích. Dřevěné vory dřív sloužící ke splavování dřeva, dnes zajištují velmi vyhledávanou atrakci. Počasí se na nás trochu vyprdlo a tak po splavení, totálně zmrzlí míříme do termálů. Chceme se vyhnout davům a tak volíme malé termální kúpele Lůčky…vřele doporučuji. K odpočinku, prohřátí a nabití, naprosto ideální volba.

Sice to někdo využívá jako termál, my však byli v placených..tohle je volně přístupný vyvěrající pramen

Spát ve stanu jde i když nejste teenager, musíte si však najít styl a hladinku:-))

Hygienu řešíte první dva dny, pak si zvyknete

Selfie je potřeba udělat hned první den, pak to postrádá vkus (v mém případě..chlapi se dají fotit furt)

Share This