4 dny … 3 země … i to se dá
Konečně po roce opět kinder free. Každý rok se těšíme na odjezd našich dětí na letní tábor (ten pocit, že je nevěšíte nikomu na krk zadara j ) abychom s klidem mohli vyrazit na putování. Je to naše tradiční punkové toulání, jen tak bez dlouhých plánů a přemýšlení. Každý máme hrubou představu co bychom chtěli vidět. U mě letos vyhrála snad všemi navštívená Stezka v oblacích a můj muž měl za cíl solné doly Welička v Polsku. Nedělní ráno jsme odvezli děti, sbalili pár drobností, stan, spacáky a vyrazili. Fakt nic neplánuji, ani cestu. Pár špatných odboček díky mému neplánování a odpolední příjezd kam jiní jezdí od rána je na světě. Nu což, zakoupíme lístky na lanovku a uvidíme…a že bylo co. Počasí luxusní, výhledy okouzlující, lidí málo (většina už šla domů). Tahle atrakce se jim povedla, pověsit se několik desítek metrů nad zemí, stoupnout si na sít vysoko v oblacích je adrenalin, tedy aspon pro mě. Ráda zkouším na co mám když vím, že o život fakt nejde. Dolní Morava má své kouzlo a já vím, že sem se ještě vrátím.